Pesticidy ve vosku

Velmi mě zaujala studie z roku 2017 od Calatayud-Vernich et al.. Vedoucí studie Pau Calatayud-Vernich působí na University of Valencia. Studie byla provedena na španělském vosku z 22 stanovišť kočujících včelařů. V českém prostředí mi studie na téma kontaminace včelího vosku pesticidy (ať použivánými včelaři, či na polích) chybí, ačkoliv vím, že jsou analýzi českého vosku prováděny, výsledky nejsou zveřejňovány.

I na trzích se snažíme ukazovat zákazníkům divokou stavbu. Ve svých včelách používám stavební rámky, abych pozitivně ovlivnil kvalitu medu, ikdyž to vede ke sníženým výnosům medu.

Rozhodl jsem se proto volně přeložit tuto studiu a doplnit svými poznatky. Na konci textu je uveden zdroj, kde byla studie zveřejněna. Kladl jsem důraz hlavně na rezidua pesticidů, která se pravděpodobně vyskytují i u nás, nebo byly obsaženy ve vosku ve velké míře. Důležité je také srovnání původu vzorků, kde je potvrzeno, že nejlepší je preferovat u svých včel divokou stavbu.

Studie se zabývá obsahem pesticidů používaných v zemědělství a také pesticidy používané přímo včelaři. Látky, které byly analyzovány se používájí i u nás v léčivech pro včely, jedná se o amitraz a jeho degradační produkt DMF (léčivý přípravek Varidol 125) a také látka fluvalinate (Gabon PF 90, M-1 AER, MP 10 FUM).

Úvod

Úl

Včely se dnes chovají ve včelím úle (obvykle vyrobený z hoblovaného dřeva, může být také vyroben z polystyrenu, z kmene stromu, hliněný, ze slámy – materiál závisí na okolních podmínkách včelařů).

Úl poskytuje včelám ochranu před nepřízní počasí a člověk napodobuje přirozeně vyhnilý kmen stromu, který si včely v přírodě vybírají. Zároveň se snaží vybrat úl, který mu poskytuje snadnou manipulaci se včelami.

Obrázek 1: Plásty uvnitř úlu ze dřeva – zavíčkovaný plod uprostřed, víčkový vosk v rozích plástu, divoký vosk mezi plásty, divočina

Vosk

Vnitřek úlu si již včely tvoří podle svého. Stavějí si plásty ze včelího vosku. Vosk produkují z voskových žláz umístěných na ventrální části zadečku. Vytvořeným útvarům říkáme zrcátka.

Obrázek 2 (queenbcandles, 2012): Zrcátka na včele – vznik včelího vosku

Vosk tvoří v úle funkci ,,příček“ a napomáhá tím k lepšímu využití prostoru. Pomáhá také lépe udržet homeostázi uvnitř úlu. Tyto ,,příčky“, mají na sobě rovnou i ,,poličky“ do kterých včely ukládají plod, pyl a med. Celá plástev slouží jako komunikační nástroj pro včely – pomocí vibrací se domlouvají na rojení, o nové a vydatné snůšce v okolí a ukazují rovnou i směr. Slouží také jako materiál pro mumifikaci, pokud například vnikne do úlu myš, včely ji zabijí žihadly, bohužel ji ale nemohou odnést, proto ji zakonzervují na dně úlu.

Vosk se skládá z 80 % z tuků. Proto se v něm ukládají lipofilní látky a kumulují se v něm. Jedná se proto o nejvíce znečištěný včelí produkt, který přichází do kontaktu se vším, co se nachází v úle. Používá se proto jako bioindikátor.

Vosk, ačkoliv je nejvíce znečištěný, se používá dále: rtěnky, leštěnky na nábytek, svíčky.

Předměty hodnocení

Výzkum, který hodnotil znečištění vosku pesticidy hodnotí tyto druhy vosku: staré plásty (mezistěna vystavěná včelami, stará až 6 let, několikrát zakladená -> tmavé až černé barvy), mezistěny (voskové pláty, na kterých staví včely plást), víčka (vosk na uzavření medových zásob), divokou stavbu (nově postavený vosk v úle starý maximálně 7 dní). Všechny vosky pochází z různých míst ze Španělska a byly odebrány v roce 2016. Celkem bylo analyzováno 35 vzorků z 22 míst od kočujících[1] včelařů a sledovalo se celkem 46 látek.


Obrázek 3: Vzorky vosků (Calatayud-Vernich et al., 2017): staré plásty, mezistěny (šablony pro stavbu plástů, používají se, aby byly přednostně včelami vystavěny dělničí buňky, buňky mají také větší rozměr šestiuhelníku, než je přirozené, používání mezistěn není v provozu nutný a přejde se výrazné vstupní kontaminaci nového vosku), víčka při odvíčkování plných plástů medu, divoká stavba (stará jen sedm dní).

Varroa

Největším problémem ve včelstvech je roztoč Varroa destructor, který parazituje na včele medonosné v ČR od 80. let minulého století (Antošek & Kořínek, online). Dříve se vyskytoval jen na včele indické a od ní se postupně přes Asii rozšířil na všechny kontinenty a s největší pravděpodobností způsobuje i zkolabování včelstev. Parazit saje tukové buňky larvám (v zimním období, kdy není ve včelstvu přítomen plod, je i na dospělcích) a přenáší také různé viry např.: DWV[2]. Protože se vyskytují převážnou dobu pod víčky na larvách je nesnadné léčení a jsou různé způsoby aplikace:

  • Nátěr plodu
  • Aplikace fumigací/aerosolem v bezplodém období

Zásadní pesticidy obsažení ve včelím vosku

Pesticid používaný na plodinách

  • Chlorpyrifos
    • Insekticid – používaný na sóje, obilninách, kukuřici, jabloních a broskvích
    • Druhý největší kontaminant divoké stavby

Akaricidy

  • Amitraz
    • Nerozpustný ve vosku -> vymývá se při zpracování vosku
    • DMF je jeho degradační produkt
    • Účinná látka u nás používaného Varidolu
  • Coumaphos
    • Rozpustný ve vosku
    • Kumuluje se vosku
  • Fluvalinate
    • Rozpustný ve vosku
    • Kumuluje se vosku
    • Učinná látka u nás používaného Gabon PF 90, M-1 AER, MP 10 FUM
  ČETNOST [%] MAXIMÁLNÍ KONCENTRACE [ng/g] Průměrná koncentrace [ng/g]
Coumaphos 100 26 858 11 431,1
Fluvalinate 100 746,2 427,7
DMF (degradační produkt amitrazu) 70 6884,6 1493,7
Chlorpyrifos 40 978 129,2

Tabulka 1 (Calatayud-Vernich et al., 2017) : Výsledky stěžejních pesticidů ve starém plástu, fluvalinate se vyskytoval ve všech vzorcích, amitraz v 70 % vzorcích. Látka coumaphos používaná proti varoáze měla maximální obsah 0,03 ‰ ve vosku.

Obrázek 4 (Calatayud-Vernich et al., 2017) : Srovnání obsahu pesticidů používaných zemědělci (modře) a akaricidů používaných včelaři [ng/g]; R – staré plásty, F – mezistěny, C – víčkový vosk, B – divoká stavba (Calatayud-Vernich, 2017)

Nejvíce kontaminující látky byly akaricidy používané proti roztoči Varroa.

Tyto látky tvoří mnohonásobně větší kontaminaci než pesticidy přinášené včelami z okolí, viz obrázek 4. Zde je zřetelně vidět, že rezidua ve vosku může významně ovlivnit právě včelař. Vezmeme-li ještě v úvahu, že se jedná o včely kočující, měl by být obsah pesticidů používaný zemědělci větší, než u nekočujících včelařů. Nejvíce kontaminující látkou ve španělském vosku byl ,,Coumaphos“, který je stabilní ve vosku a postupem času se kumuluje. Další látkou stejného charakteru je Fluvalinate.

Protože se tyto látky ve vosku kumulují, hrozí, že přejdou ve větší míře do včelích produktů a roztoči varroa si vytvoří na tyto látky rezistenci, a proto bude nutné dávky zvyšovat a obsah ve vosku se bude zvyšovat také. Přejít na nové léčivé látky je složité. Najít látky, kde je větší rozdíl toxicity pro včely a roztoče varroa je složité, většinou je toxicita pro oba druhy podobná.

Látka amitraz se vyskytovala velice často a ve velké míře, avšak se vymývala a v mezistěnách se vyskytovala v mnohem menší míře. Tato látka je v ČR nejběžnější.

Obrázek 4 jasně ukazuje také, jak je důležitá při včelaření obměna díla a tvoření nových mezistěn z víčkového a divokého vosku. Nejlepší je samozřejmě přejít na divokou stavbu plastů a používání mezistěn omezit.

Obrázek 5 (Calatayud-Vernich et al., 2017): Obsah pesticidů podle typu vosku

C = víčka, F = mezistěny, R = staré plásty

Bibliografie

1. Occurrence of pesticide residues in Spanish beeswax. Calatayud-Vernich P., Calatayud F., Simó E., Yolanda P.: Amstrdam: ELSEVIER SCIENCE BV, PO BOX 211, 1000 AE AMSTERDAM, NETHERLANDS, 15. prosinec 2017, SCIENCE OF THE TOTAL ENVIRONMENT, stránky 745-754. DOI: 10.1016/j.scitotenv.2017.06.174. eISSN: 1879-1026. ISSN: 0048-9697.

2. Antušek I., Kořínek M.,: BioLib.cz. [Online] [Citace: 19. prosinec 2017.] https://www.biolib.cz/cz/taxon/id97213/.

3. queenbcandles. Queen B. queenbcandles.wordpress.com. [Online] 26. únor 2012. [Citace: 19. prosinec 2017.] https://queenbcandles.files.wordpress.com/2012/02/wax-glands.jpg.


Poznámky:

[1] Kočující včelař cestuje se včelstvy za lány rozkvetlých polí, aby si zajistil hlavní snůšku několikrát do roku. Včely tak mohou přinést 2-3 krát více medu. Bohužel stres z cestování oslabuje včelám imunitu a jsou více vystaveny působením pesticidů z plodin. 

[2] DWV = Deformed Wing Virus – RNA virus, který deformuje křídla a z kukly se poté vylíhne postižená včela s nemožností letu, deformace je vidět na první pohled.

[3] Používané proti Varroa destructor