Včely a příroda

Pro naše středoevropské území je 90 % užitku včel opylování a 10 % užitku je ve formě včelích produktůmed (pro včely zásobárna energie), pyl (bílkovinná strava), propolis (významný a účinný úlový dezifektans), mateří kašička (speciální výživa pro matečník z pylu a žláz včel), vosk (stavební materiál včel – ,,prostředí dělohy“ a prostředek ke komunikaci) a včelí jed (obrana včelstva).

Nejznámějším produktem je med. Jedno včelstvo přinese podle snůšky a stanoviště asi 50 kg pylu a asi 300 kg medu, ale značnou část během léta v úle spotřebuje.

Rozdíl obdělávání půdy v Rakousku a ČR. U nás postupem času zanikly remízky a vznikly velké lány obdělávány družstvy. Kde mají včely pestřejší stravu a tím jsou zdravější…

Důležité je podoktnout, že výnos se odvíjí dle snůškových podmínek a metodiky práce včelaře.

Včelař by měl zvolit stanoviště s různorodou pastvou pylu i nektaru (svazenka, řepka, akát, maliník). Včelí pastva by nejlépe měla kvést rovnoměrně od jara do podzimu a s alespoň jednou hlavní snůškou.

Výnos se rovněž odvíjí od síly včelstva, kterou ovlivňuje především včelař svou metodikou práce.

 Včelař by měl svými zásahy co nejvíce napodobit prostředí v úle prostoru, v kterém se včely vyvíjely milióny let, tudíž dutině stromu.

Zásahy během roku by měly být promyšlené, aby včelám pomohly a včelstvo dobře nastartovaly nebo stabilizovaly a udržovaly včelstvo zdravé.

Důležitým faktorem při snůšce je počasí. Během snůšky nesmí být sucho ani období velkých dešťů a vichrů, protože by nebyl nektar. Nejvhodnější je mírná vlhkost, jasná obloha s občasnými mírnými přeháňkami a teplota pohybující se od 18 °C do 26 °C.

Mšice na listu

Při pozdní medovicové snůšce je optimální vlhké a horké počasí do 30 °C, příznivé pro rozmnožování mšic. Výměšky mšic jsou jednou z hlavních složek medovicových medů. Je to přefiltrovaná míza stromů (přes tělo mšice) bohatá na cukry. Stromy také medují rovnou. Vlivem vysoké teploty a slunečního svitu odebírají více vody z půdy než se odpaří z povrchu lístů, tento jev se nazývá gutace, my tomu říkáme, že strom meduje. Včely vzniklé kapénky sbírají, nejčastěji medují jedle, ale i lípy, olše a další listnaté stromy.

Včely tedy sbírají nektar a medovici z okruhu 5 km od svého úlu.

Sladinu, kterou donesou do úlu si poté předávají mezi sebou a tím ji obohacují o cenné enzymy, které dále med zahušťují a mění jeho složení. Odvětrávají také přebytečnou vlhkost z úlu a tím nektar zahušťují.

Tato práce je zcela postavená na včelách a včely tuto práci dělají DOKONALE, a pokud včelař dodrží pár zásad, získá opravdu kvalitní med.